Elektrifikace

První zmínka o elektrizaci obce je v zápise schůze obecního zastupitelstva ze dne 27. září 1936. Elektrické osvětlení v Hnojníku již bylo, avšak toto si zřídili větší zemědělci a mlynáři od mlýnských vodních pohonů na svých mlýnech a usedlostech.

Byli to:

• Karel Folwarschny čp. 3 v roce 1914
• Anna Suchánkokvá čp. 15 v roce 1917, t.č. Státní statek
• Pavel Rakowski čp. 5 v roce 1921
• Vlastní osvětlení měly také parní pily.

Teprve 1. března 1937 schválil okresní výbor v Českém Těšíně smlouvu obce s Moravskoslezskými elektrárnami o připojení obce na rozvodnou síť a odběr proudu. Nejprve bylo započato se stavbou transformační stanice – 18. března a práce byly dokončeny již 7. dubna 1937. Stavba rozvodné sítě začala 12. dubna a za dva měsíce, tj. 11. června 1937 se již ve škole poprvé svítilo.

Jednání s různými majiteli půdy nebylo jednoduché, protože velkostatek a větší poplatníci vždy zaujímali záporný postoj proti jakémukoliv zlepšení v obci, když se jednalo o trochu větší finanční zatížení. Tak tomu bylo i v případě zavádění elektrizace a je snad až k neuvěření, jak v tehdejší době někteří občané neměli pochopení pro zmodernizování obce a stavěli se kategoricky proti elektrickému osvětlení.

Zvlášť tvrdošíjný odpor kladl majitel velkostatku, kterého musela obec donutit k souhlasu elektrizace předepsáním zvýšených dávek z přepychových bytů. Po zaplacení částky 25 000 Kč a vyjádření souhlasu, bylo od zvýšení upuštěno. Jednalo se o jednorázový příspěvek na elektrizaci.

Aby k elektrizaci vůbec došlo, bylo třeba snížit náklady na tuto akci a to tím, že odlehlejší části obce nebyly pojaty do výstavby. Náklady na elektrizaci činily dle projektu 120 000 Kč, příspěvky nájemníků vč. velkostatku 80 574 Kč, státní subvence 40 000 Kč, celkem 120 574 Kč, skutečné náklady činily 120 528 Kč.

Elektrizace nádraží a kolejiště byla provedena po příchodu Poláků v roce 1938, hlavně z důvodů provádění celní kontroly. Rodinné domky za lesem byly napojeny na rozvodnou síť z Komorní Lhotky.